Datum: 14.-16.3. 2025

V pátek 14. března jsme se vydali na víkend do Mikulova složit rádcovské zkoušky. Neboť jsme se v posledním půl roce dost intenzivně věnovali učení a vzdělávání. Rádi bychom totiž převzali vlastní družiny a programově je vedli. A hlavně se zapojili do vedení oddílu!

Celým víkendem nás mimo praktických a písemných zkoušek provázely tajemné zprávy od Jakuba z Moley. Večer jsme vyjeli vlakem, ale kam jedeme, jsme se dozvěděli až na místě.

Když jsme vystoupili z vlaku, šli jsme najít skautskou klubovnu, ve které jsme bydleli. Tam jsme si snědli svačiny a už nás čekala první z her, které jsme si ve dvojicích připravovali a které se také počítaly do bodů v rádcovských zkouškách. Po návratu na klubovnu jsme tam našli první vzkaz od Jakuba z Moley, ve kterém se psalo, kde máme zítra hledat další artefakt.

Ráno jsme si připravili a snědli snídani a hned poté jsme šli do města, kde jsme splnili i ostatní připravené hry. Potom jsme šli do obchodu a tam jsme se rozdělili do dvou skupin. Měli jsme za úkol nakoupit jídlo na oběd za co nejméně peněz, ale tak, abychom se z toho najedli. To jsme všichni splnili a vrátili se na klubovnu, kde jsme si obědy snědli.

Pak jsme šli najít první artefakt ze zprávy od Jakuba z Moley. Když jsme došli k jeskyni na Turoldu, kde měl artefakt být, zjistili jsme, že musíme ještě chvíli počkat. Nejspíš Jakub z Moley artefakt ještě schovával! 😊 Potom už jsme podle nápovědy ze zprávy našli artefakt a i s ním se vrátili na klubovnu.

Odpoledne nás už čekaly zkoušky! Ty jsme si na klubovně napsali, pak už jen snědli večeři a čekali, jestli jsme zkouškami prošli. Dozvěděli jsme se, že zkoušky jsme všichni úspěšně složili, a to navíc s hodně body. Dostali jsme diplomy, rádcovské nášivky a konečně jsme si mohli otevřít tajemné krabičky, které jsme dostali už na poslední družinovce. Byly v nich moc hezké jídelní boxy, které nám Zbyňa každému zvlášť vylejzroval dle jeho zálib.

Potom jsme šli najít další artefakt od Jakuba z Moley. Ten jsme našli na vrcholu Svatého kopečku. Večer jsme si zazpívali písničky a Káťa k tomu krásně hrála na kytaru. Pak jsme si už jen zazpívali večerku a šli spát.

V neděli ráno jsme si po snídani rovnou zabalili věci, ale ještě jsme šli do města vyřešit únikovku. To se nám povedlo, ve městě jsme si ještě snědli oběd, zašli jsme si pro věci na klubovnu a vydali se na nádraží. Vlakem jsme dojeli do Břeclavi, kde na nás už čekali rodiče a dovezli nás domů.

Celý víkend jsme si moc užili, hlavně Vojtovu noční hlášku o „jiných kmenech“ a reportáž o Míše pod kamenem.

Míša Smíšek Stromská