Datum: 7.11.-9.11. 2025
Letošní Dračí Hory se konaly již potřetí a po loňském velkém úspěchu jsme se s radostí vydali na stejnou, známou chatu. Ta nás loni pojila s tajemným Stopařem, jemuž jsme tenkrát vydatně pomohli. I letos nás bylo spousta – naplnili jsme ubytovací kapacitu na sto procent a měli jsme velkou radost z účasti všech, včetně těch starších vedoucích!
V pátek 7. listopadu jsme v podvečer vyrazili vlakem z Hodonína. Už od začátku jsme tušili, že nás nečeká jen tak ledajaká výprava. Po příjezdu do Javorníku jsme se dozvěděli o velkém nárůstu Dračí Chřipky v tajemných kopcích a jako prevenci jsme si museli všichni aplikovat speciální vakcínu. Bohužel, Lucka a Vojta nestihli přijít včas, a naši nešikové Zbyňa s Tomem mezitím obě poslední dávky ztratili v kolejišti! Nové dávky měly dorazit až v sobotu, a tak jsme museli hlídat Luciku a Vojtu, aby se cestou ničeho nedotkli. To se však nepodařilo – oba se napili z místní studánky.
První příznaky se objevily už večer po příchodu na chatu: výrazné skvrny na obličeji nevěstily nic dobrého. Naštěstí se náš prozíravý Stopař, který bohužel nemohl dorazit, ozval. Nechal nám na chatě vysílačku s dopisem, ve kterém psal, že má s Dračí Chřipkou zkušenost, ať se mu ozveme, kdyby se dělo něco vážného. Ještě v noci jsme volali a potvrdili příznaky u našich dvou uličníků.
V sobotu ráno se příznaky zhoršily. Místo skvrn už obličej Lucky a Vojty zdobila dračí hlava! Dopoledne jsme tušili náročnou cestu, a proto jsme opakovali všechny tábornické dovednosti – uzlování, topografii, ohně… Při obědě zavolal Stopař s radostnou zprávou: našel lék! Podrobně nám popsal, co musíme sehnat a jak oba nezbedníky uzdravit.
Odpoledne jsme se vydali do obce na úpatí hor. Byl to závod s časem, jelikož Lucka a Vojta už měli dokonce i dračí křídla! Od místních obyvatel jsme včas získali léčivé rostliny a potřebné ingredience. Mezitím jsme si na chatě užili luxusní večeři – tak dobré nudle s mákem, jaké připravily Káťa a Anetka, jsme dlouho nejedli. Ovšem právě u večeře přeměna Vojty a Lucky dospěla do poslední, kritické fáze! Za ohromného dračího řevu nám utekli do temného lesa.
Dle pokynů Stopaře jsme rychle připravili léčebný nápoj a vydali se pro oba nemocné rádce. Celé Dračí Hory se letos nesly v duchu soutěže týmů, a tak ten tým, který jako první objevil a zachránil Lucku, zvítězil a získal putovní Dračí Pohár! Pohár bude vystaven na klubovně, kde budou zvěčněna jména členů vítězného týmu, a stane se tak ústředním motivačním prvkem všech budoucích ročníků! Vojta s Luckou, již zdraví a vděční, pak všem rozdali památeční dračí zuby, které vypadaly jako živé!
Večer jsme oslavovali uzdravení a v noci jsme slavnostně přijali nové rádkyně do zácviku na zkoušku: Nikolku s Nellkou. V poslední době si hodně zakládáme na nových tradicích a budování originálních oddílových rituálů, na kterých se domlouvá celá oddílová rada, a zapojujeme všechny vedoucí. Jde sice o tajné a interní záležitosti, ale víme, že tím skvěle vychováváme další generace. Nikolka a Nellka brzy nastoupí na náš interní rádcovský kurz. V neděli ráno jsme si dali záležet s úklidem chaty a příjemná procházka na vlak byla pomyslnou třešničkou na dortu. Už se pozvolna zamýšlíme nad tím, jaký směr budou mít Dračí Hory za rok. Těšíme se!
Aika
