Datum: 25.11.-26.11.2023
Před několika měsíci se začala plánovat velice tajná a dobrodružná akce pro rádce a vedoucí našeho oddílu. Velice složitě se s rodiči vybral termín, ve středně blízké budoucnosti, kdy jejich děti a mládežníci budou mít volno. Zamluvilo se ubytování a začal se plánovat samotný průběh akce. Několik uplynulých měsíců byli všichni účastníci zásobování informacemi o akci v tajné sekci našeho instagramového profilu. A byla vytvářena aura dobrodružství a hlavně tajemna celé akce.
Na cestu se vydali v sobotu ráno, pořádně sbaleni. Nevěděli kam jedou a co je čeká. Věděli jenom, že budou plnit úkoly jako topografie, ošetřování zranění, rozdělání ohně, nebo také šifry. Věděli, že se budou pohybovat v horách a že spát budou někde v teple… Mimo seznamu vybavení neměli nějak extra přesné informace. Ještě u klubovny se jim zakryli oči a dobu, kterou cestovali v oblíbené bílé dodávce (Díky Peťo) strávili poslepu.
Přechod před Dračí hory byl cílen tak, aby to nebyla jednoduchá procházka mezi lokálními vinohrady, ale náročný pochod v neznámém „horském“ terénu. Během zastávek byly prověřovány jednotlivé skautské dovednosti, jako například rozdělání ohně, první pomoc, šifry, uvaření si jídla a ostatní věci, kterými se ve skautu zabýváme.
Vysazeni jsme byli někde na zapadlém parkovišti v kopcích v lese… každý účastník dostal vlastní mapu oblasti a s ní i souřadnice místa, kam se mají přesunout. Věděli už jak se pracuje s GPS souřadnicemi a, že z mapy dokáží pomocí GPS modulu (pouze podle čísla, nikoliv podle mapy v telefonu) na mapě najít jakoukoliv polohu nebo místo.
Stanovišť a s tím spojených míst, které jsme navštívili bylo několik (a záměrně nelze uvést přesné místa, kvůli utajení další akce a akcí nadcházejících s tímto duchem..) Co lze ale prozradit je, že jsme navštívili velice útulný bývalý kamenolom s naprosto úžasným tábořištěm. Andulka už také ví, jak lom vypadá. Navštívili jsme zříceninu středověkého hradu, tajemnou studánku, ve které jsme lovili dračí zuby. Na kazatelně v lesích jsme se věnovali svému nitru a svým myšlenkám a u slovanského hradiště v kopcích a lesích zase skautské ideji.
Cesta byla velice dynamická a dokonce nám i nádherně svítilo sluníčko a sněžilo s pořádnou chumelenicí! Během cesty jsme řešili i několik modelových situací, kdy si například nešikovný Šíma přivodil masivní krvácení když byl nepozorný s nožem. Byl však bleskurychle správně ošetřen! Tlakový obvaz zvládáme. Bohužel i Andulka, která po šestihodinovém pochodu a náročném nočním sestupu z kopců Dračích hor do nížin nedávala pozor a zvrtla si kotník. Následné ošetření bylo opět rychlé, citlivé, funkční a efektivní.
Za celý den jsme toho ušli opravdu hodně. Dle Terky a jejich high-tech vymožeností snad 9,5 km. A to jsme si nesli všechno vybavení na zádech…už hodně za tmy jsme dorazili na chatu, kde už nás čekalo teplo, odpočinek a pohodlí… Společnými silami jsme si uvařili večeři. A po ní se věnovali teorii ohňů (druhy dřeva, druhy táboráků, kde se oheň dělat nesmí a jak se dělá ohniště atd…) a taky jsme opakovali uzly.
Jako upomínku účastníci obdrželi nášivku na kroj, která jim bude připomínat, že absolvovali tuto náročnou akci a hlavně, že ji absolvovali úspěšně.
Jako doprovodný program jsme zneškodňovali bombu (tato aktivita bohužel bude také mírně zahalena tajemstvím – může být však známo, že jsme se vrátili všichni živí a zdraví).
Ráno po společné snídani a úklidu jsme se opět těšili na bílou dodávku, která nás poveze domů… Nedočkali jsme se, ale útěchou nám bylo další vozidlo, které s bílou dodávku sdílí parkovací místo. Doma je sice doma ale sníh a hory nám budou chybět. Rozhodně to však nebyl poslední ročník této akce a příště nás pojede víc!
Zbyňa
