Datum: 1.7. – 11.7. 2026
Letošní cesta na tábor započala již 1. 7. Tradičně jsme se shromáždili na parkovišti u kostela, kde se nám během krátké doby podařilo do autobusu naskládat všechny děti, jejich bagáž, potraviny i zbylé vybavení na program. Tomu říkáme úspěch! Došlo k finálnímu loučení a autobus vyrazil vstříc Bystřici pod Hostýnem.
Cesta utekla rychle. Rázem jsme se ocitli, i díky obětavosti řidiče, přímo v centru nádherného tábořiště uprostřed lesů. Jelikož se blížila bouřka (nakonec se nám vyhnula, uf), bylo třeba se ubytovat, vybalit, seznámit se s tábořištěm i mezi sebou a v neposlední řadě vytvořit týmy. Byly tři: růžoví Rufouni, žluté Hvězdičky a zelení Slizomilové.
Po večeři se stalo něco velmi podivného, jako by se jednalo o pouhý úryvek z filmu nebo sen. V tábořišti se znenadání zjevila loď – cizí, z jiné planety. Z ní vystoupily dvě bytosti, my lidé je nazýváme mimozemšťany. Představily se jako Lumi a Pixel z planety Křupkalon 7. Přátelsky nám sdělily, že se jim během letu vesmírem porouchalo vozidlo a jako nejbližší možné místo pro přistání se jim jevila naše Země. Poprosily nás o pomoc s opravou lodi, aby se mohly bezpečně vrátit domů – bylo třeba získat potřebné součástky a také Lunárii, palivo, které loď pohání. Děti také obdržely vajíčka, jež měly po celých deset dní strážit v hnízdečku před stanem (poslední den se jim vylíhl malý mimozemšťan).
Hned druhý den jsme se vydali prozkoumat okolí. Přilehlý les jsme využili hned k několika hrám. Tou nejoblíbenější se stalo tvoření týmových bunkrů a následná bojovka na obranu a útok – úkolem bylo dostat se k opevnění soupeře a postupně mu prasknout co nejvíce balónků, a k tomu zároveň ubránit ty svoje.
Pátek byl významným dnem. Náš Tom Martinec slavil 30. narozeniny! Ranní nástup se tedy nesl v duchu přání všeho nejlepšího. Dopoledne patřilo mimozemšťanům (většinu dne vždy prospali a ukázali se jen občas). Díky naší bystrosti, nebojácnosti a nezdolné povaze se jim podařilo dostat k prameni Lunárie. Tak získali tzv. první díl skládačky. K obědu své umění předvedly Šárka s Ráďou, jež připravily bramborové knedlíky plněné uzeným masem se špenátem. Byly tak výborné, že nezbyl ani drobek. Kouzlilo se i po poledním klidu. Z dětí se stali kouzelníci, kteří předváděli různé čáry a zaklínadla. Večer se nesl ve znamení tradičního zahajovacího táboráku.
První víkendový den znamenal celodenní výlet. Cílem se stal Hostýn. Cesta byla místy kvůli vedru náročná, ale my ji hravě zvládli. I díky skutečnosti, že nás přímo na kopec i zpět svezl autobus. Nahoře byl dětem umožněn rozchod, během kterého si mohly prohlédnout místo a nakoupit suvenýry. Výlet jsme zakončili návštěvou rozhledny a poté se pomalu vraceli zpět. Večer jsme zakončili každoročními sázkami na vedoucí, s tím rozdílem, že tentokrát soutěžili rádci!
Neděle byla o něco klidnější. Dětem byla poskytnuta odměna v podobě posunutého budíčku a soutěžení v oblíbené hře Gorodky. Tou se vždy nese spousta fandění a smíchu. Odpoledne jsme se věnovali finanční gramotnosti.
Další den jsme navázali procvičováním dovedností. Děti se naučily vázat uzly, rozdělávat ohně a budovat ohniště, zorientovat se v mapě pomocí buzoly a také ošetřit své vedoucí (najaté herce :D) při první pomoci. Po obědě se vyrábělo, a hlavně se nacvičovaly tanečky, jež byly poté představeny Lumimu s Pixelem. Před spánkem se promítala tematicky laděná pohádka – Konečně doma.
Po ranním nástupu se stala nemilá věc. Mimozemšťané, celí uřícení, přišli s hrozivou zprávou. Blíží se Zoltar, velmi silný záporák z vesmíru. Má v plánu uškodit každému, kdo se mu vplete do cesty… Mise ubránit tábor a Lumiho s Pixelem za každou cenu započala. Boj byl náročný, ke konci se už zdálo, že prohrajeme a Zoltar přece jenom ukradne všechny součástky a znemožní mimozemšťanům návrat domů… Avšak naše odhodlání a týmový duch byly silnější, podařilo se nám záporáka přemoci a vyhnat ho zpět, odkud přišel. Odpoledne už bylo méně dramatické. Čekala nás hra CDčka, aktivity zaměřené na spolupráci a táborák.
Dopolední program následujícího dne byl kompletně v režii rádců. Pro děti si připravili několik stanovišť, kde musely plnit nejrůznější úkoly – pohybové, dovednostní i vědomostní. Po obědě jsme si vyzkoušeli tzv. upcyklaci (přeměnu odpadu na nový produkt). Děti si mohly na památku vyrobit lampiony ze starých konzerv, náramky ze sáčků nebo také lapače snů. Stihlo se i táborové focení. A v noci, to se hrála hra!
Dne 9. 7. nás svou návštěvou poctila Kátina kamarádka Míša, která se věnuje králičímu hopu. Připravila si pro děti velmi zajímavou přednášku o tom, jaká jsou pravidla tohoto sportu, jak s králíčkem pracovat, co taková péče o králíčka obnáší apod. Na závěr jsme viděli i malou ukázku. Mimoto se hrály hry a podnikl se ještě jeden výlet do okolí, tentokrát k nedaleké vodě, kde bylo k nalezení plno lastur.
Poslední den došlo k vyvrcholení celé celotáborovky. Týmy úspěšně získaly všechny součástky a následně opravily loď Lumiho a Pixela. Ti jim na oplátku jako poděkování předali balíčky s upomínkovými předměty. Loučení bylo smutné, ale všichni byli rádi, že se mimozemšťané mohou vrátit domů. Odpoledne se už jen uklízelo a balilo.
Pro koho den nekončil, byla Lucinka s Natálkou, naše odvážné rádkyně, které čekal výsadek. Byly vysazeny kdovíkde a musely se vrátit zpět… Úspěšně se jim to povedlo!
Celý tábor byl slavnostně zakončen závěrečnou hostinou a táborákem, kde se děkovalo, hrálo na kytaru a zpívalo.
Ráno jsme se naskládali do autobusu, udělali si zastávku v ZOO Lešná a odpoledne se vrátili zpět do Čejkovic. Všichni jsme si tábor moc užili a nemůžeme se dočkat příštího roku, který bude mít na starost též Kuba Moravanský!
Děkujeme všem zúčastněným, návštěvám i těm, kteří se jakkoliv podíleli na hladkém průběhu tábora! Velké DÍKY Zbyňovi, Kubovi, Tomovi M. a Kátě, Šárce a Ráďovi, Tomovi H. a Alči, Zdeničce, Anetce, Vláďovi i všem rádcům, ceníme si vaší práce 🙂
P.S.: Tento příběh se opravdu stal, není to výplod naší fantazie ani fikce. Mimozemšťané existují! Mimo újmy z neustálého pokřikování na děti jsme po psychické stránce naprosto v pořádku 😀
Káťa
