Datum akce: 22.4.2023
Dlouho se o tom v našem oddíle mluvilo… dlouho jsme to odkládali kvůli různým důvodům.. Letos se nám to však podařilo! I náš oddíl navštívil slavnou mohylu Ivančenu, která se tyčí pod Lysou horou.
Ivančena je pamětní místo všech skautů v ČR a každoročně okolo svátku svatého Jiří, který je patronem skautů se na mohylu sjíždějí skauti z celé naší republiky.
My jsme vyrazili auty z Čejkovic časně ráno, protože jsme měli před sebou bez mála 200 km cesty. Je skvělé, že máme v našem oddíle akční rodiče a taky akční přátele, kteří nám s dopravou auty pomohli. Díky Vadime a Tome!
Samotný výšlap na mohylu byl dosti náročný, stoupalo se do strmého kopce a v úmorném vedru to nebylo vůbec snadné. Nejsme však žádná párátka a samosebou jsme to všichni zvládli. Během výstupu a i na samotném vrcholu jsme se míjeli s jinými skauty, jak pěšími v hnědých košilích tak s vodáky, kterým modré stejnokroje zářily do dálky.
Na samotném vrcholu bylo opravdu velké množství jiných skautů a tak jsme se museli pořádně hlídat, abychom se nesmíchali s jinou skupinou. Nicméně odměnou nám navždy bude pamětní nášivka, kterou si všichni zúčastnění můžeme na stejnokroj přišít a hrdě nosit. Nemalou odměnu nám poskytly nádherné výhledy Beskyd.
Těšíme se už na příští rok, kdy Ivančenu opět navštívíme.
A co o Ivančeně říká wikipedie:
Jméno Ivančena pochází od původního majitele místa – Ivánka.[2]
Historie mohyly na Ivančeně se začala psát 6. října 1946, kdy členové 30. oddílu Junáka z Moravské Ostravy (po sloučení se spřáteleným dívčím oddílem funguje dodnes pod názvem TOM 4312 Třicítka a Dvojka) vedení Slávou Moravcem vztyčili na úpatí Lysé hory jednoduchý kříž. Ten postavili mezi kameny, kam také položili lahvičku s krátkým vzkazem. Pomníček vytvořili na památku svých skautských přátel z odbojové skupiny Odboj slezských junáků[3], kteří byli za účast v protinacistickém odboji 24. dubna 1945 popraveni gestapem na samém konci války na starém židovském hřbitově v polském Těšíně.
Kolem kříže se začaly vršit kameny, které na ni přikládali kolemjdoucí k uctění památky mrtvých. Kámen po kameni tak začala vyrůstat mohyla, která se v průběhu času, přes nástup komunismu v roce 1948 a následný zákaz Junáka, začínala z malého pomníčku padlým kamarádům stávat symbolem skautské nezdolnosti a protestem proti nesvobodě. Skauti, trampové ale i obyčejní lidé si výstupem k Ivančeně začali připomínat také další hrdiny protinacistického odboje. Vyjadřovali tím také vzdor proti vládnoucímu bolševismu.[4]
Zbyňa a Zdenička
